REPELENTY PROTI ZIMNÍMU OKUSU SPÁRKATOU ZVĚŘÍ
15.10.2026
Škody 
zvěří letním nebo zimním okusem jsou dlouhodobě nejvýznamnějším poškozením jehličnatých i listnatých výsadeb a kultur. K jejich zabránění se používá mechanická ochrana – celoplošná (oplocenky) nebo individuální (např. oplůtky). Další, a to velmi rozšířenou možností je chemická ochrana pomocí repelentů.
V posledních letech došlo ke značné obměně repelentních přípravků. Některé z nich, které byly lety prověřené a v lesnictví široce využívané, již není možné podle současné legislativy používat ani vyrábět. Typickým příkladem je ukončení použitelnosti repelentů s účinnou látkou thiram. Tato účinná látka se původně používala jako fungicid. Její uplatnění jako účinné látky repelentů vyplývá z jeho „hořkosti“.
Evropská unie (EU) tuto účinnou látku v pesticidech obecně zakázala z toxikologických příčin. Přitom repelenty s touto účinnou látkou byly ve střední Evropě nejpoužívanější; v ČR jejich spotřeba dosahovala téměř 60 %. Za jeden z dalších důvodů úbytku repelentů můžeme považovat i skutečnost, že držitel registrace konkrétního přípravku se rozhodl již dále nežádat o prodloužení povolení, a to z řady příčin, především pak s ohledem na ukončení registrace účinné látky v rámci EU.
REPELENTY OBECNĚ
Efektivita repelentů je založena na jejich účinné látce, příp. na jejich kombinaci. Aby byla účinnost repelentů dostatečná, musí být přiměřený i obsah účinné látky. Neplatí pravidlo, že čím vyšší obsah účinné látky, tím lepší účinek. Navíc by nadměrný obsah účinné látky mohl přinášet zvýšené riziko fytotoxicity. Jde zejména o vyvážení obsahu účinné látky (látek) v kombinaci dalších látek (nosičů) v repelentu tak, aby byl repelent dostatečně silný, měl dlouhou reziduální účinnost a neměl negativní dopady na ošetřené stromky. Musí ochránit stromky od doby aplikace až do konce zimy, resp. i do časného jara, než budou případně aplikovány repelenty proti jarnímu okusu. Právě koncem zimy se může tlak zvěře zvýšit v důsledku nedostatku jiné potravy. Při dlouhých zimách, zejména při trvající sněhové pokrývce a silných mrazech, se mohou projevit rozdíly mezi účinností jednotlivých repelentů v důsledku částečné destrukce aplikovaného přípravku. Aby mohl být repelent používán, musí být povolený jako přípravek na ochranu rostlin za splnění řady podmínek. Zejména musí obsahovat účinnou látku schválenou v rámci EU. Dále je nutné doložit potřebnou dokumentaci (různé ekotoxikologické zprávy) a také musí být prakticky testován, pokud jde o biologickou účinnost. Tyto testy trvají zpravidla dva roky a mohou je provádět pouze organizace, které k tomu mají oprávnění a postupují podle schválených metodik.
Repelenty můžeme podle účinku rozdělit na chuťové (např. tzv. zubovrzy nebo hořké) a pachové (většinou různé tuky, oleje nebo jejich směsi). Svou roli hraje i barva repelentu (obvykle bílá, blankytně modrá nebo oranžová, testována byla i hnědá).
Chuťové repelenty s tzv. zubovrzí patří v současnosti mezi nejrozšířenější přípravky používané proti zimnímu okusu. Jako účinné látky se používají např. křemenný písek nebo vápenec. Rozhodující vliv na účinnost tohoto typu repelentů má velikost jednotlivých zrn (frakce). Jestliže aplikace vydrží na ošetřených jedincích až do konce zimy, je účinnost velmi vysoká. K destrukci repelentu dochází v důsledku průběhu počasí (nevhodný termín aplikace, extrémní teploty a srážky), následně pak může dojít k postupnému opadu repelentu a poklesu jeho efektivity. Až na výjimky se tyto repelenty nepoužívají proti letnímu okusu.
Klasické chuťové repelenty jsou založeny na hořkosti nebo pálivosti. Typickým příkladem byly repelenty s účinnou látkou thiram, která je však v rámci EU zakázána. Testy probíhaly i s účinnou látkou kapsaicin, která se pro svou pálivost používá v potravinářství, avšak jako účinná látka přípravků na ochranu rostlin není v rámci EU povolena.
Jistou nevýhodou obou výše uvedených skupin repelentů je skutečnost, že si spárkatá zvěř musí „kousnout“ do ošetřeného stromku. Po určité zkušenosti (časově se nedá odhadnout) si zvěř může vytvořit návyk, že takto ošetřené stromky (zde hraje svou úlohu i barva repelentu) nejsou jako potrava vhodné.
Pachové repelenty založené na různých tucích – rybí tuk, ovčí tuk, destilační zbytky tuků – působí odpudivě na spárkatou zvěř. Z tohoto důvodu nemá snahu ošetřené stromky „ochutnat“. Při správné aplikaci se tedy stromky ochrání i bez mírného poškození. Při vysokých stavech spárkaté zvěře může docházet k částečnému poškození i ošetřených jedinců.
Barva repelentu na ochranu ošetřených stromků nebyla exaktně studována, ustálila se na bílé nebo modré barvě. Může se však stát, po nabytí jisté zkušenosti zvěří, že stromky s těmito barvami nejsou vhodnou potravou, což potvrdí řada praktických lesníků.
PŘEHLED POVOLENÝCH REPELENTŮ PROTI ZIMNÍMU OKUSU
(TORA spol. s r. o.)
Repelent ve formulaci pasta, bílošedé barvy s charakteristickým pachem. Je ředitelný vodou, po zaschnutí je však již ve vodě nerozpustný. Je velmi trvanlivý, nepoškozuje jehličnany ani listnáče. Nepoškozuje ani mladé nevyzrálé letorosty. Může být použit jak proti zimnímu, tak proti letnímu okusu.
(FMC Agro Česká republika spol. s r. o.)
Šedomodrá až modrá pasta v plastovém sáčku. Není návykový pro zvěř ani po víceletém používání. Ošetřené porosty jehličnanů a listnáčů jsou chráněny po celé zimní období. Repelentní účinek trvá až sedm měsíců. Přípravek po aplikaci nestéká. Lze aplikovat i na vlhkou sazenici. Nezabraňuje prorůstání pupenů při rašení v jarním období. Nepůsobí fytotoxicky a nepálí. Při dlouhodobém skladování a lehkém přemrznutí se nesnižuje kvalita přípravku.
(NeraAgro, spol. s r. o.)
Repelent ve formulaci pasta, okrové barvy. Vyznačuje se charakteristickým zápachem. Je ředitelný vodou, po zaschnutí je však již vodou nerozpustný. Obsahuje směs repelentních chuťových a čichových látek s přísadou vytvářející na sazenicích hrubozrnnou porézní ochrannou vrstvu. Vyznačuje se přilnavostí i na vlhké sazenice, pro zvěř není návykový. Aplikace se provádí speciálními kartáči.
Neoponit L
(Agro Radomyšl, a. s.)
Repelent ve formulaci pasta, okrové barvy. Na stromcích vytváří hrubozrnnou vrstvu. V době vegetačního klidu není fytotoxický. Neředěný přípravek je nutné před aplikací řádně promíchat. Přípravek se aplikuje nátěrem na suché stromky. Jehličnany se ošetřují po úplném zdřevnatění výhonů, listnáče po zežloutnutí či opadu listů. Nejlépe se nátěr provádí dvěma kartáči na dlouhých rukojetích nebo gumovou rukavicí. Zasychá do 24 hodin po aplikaci podle povětrnostních podmínek. Do zaschnutí nesmí zmrznout.
NeSkus
(Flügel GmbH)
Repelent ve formulaci ve vodě rozpustného gelu, bílé barvy. S ohledem na velmi jemně rozdrcený uhličitan vápenatý je funkce tzv. zubovrzu značně omezená. Neředěný se aplikuje nátěrem nebo postřikem na suché, nezmrzlé letorosty, za suchého počasí bez mrazu. Po dobu schnutí (0,5–1 h) nesmí pršet. Lze použít i proti letnímu okusu a vytloukání.
Repel
(Przedsiebiorstwo Produkcyjno-Han-dlowe ADW Sp. z o. o.)
Repelent ve formulaci pasta, šedomodré až modré barvy v plastovém sáčku. Aplikace probíhá rukavicí nebo štětcem. Nelze nanášet při teplotách pod bodem mrazu. Jde o nově povolený přípravek, se kterým nejsou k dispozici praktické zkušenosti ani veškeré údaje. Lze použít i proti okusu zajícovci a proti loupání.
(MORPHEUS SARL)
Repelent ve formulaci emulzního koncentrátu, po zaschnutí je bezbarvý, lehce lesklý. Aplikace probíhá postřikem, nátěrem štětci, je možné i máčení sazenic před výsadbou na holiny.
(Kwizda Agro GmbH)
Repelent ve formulaci emulze typu olej ve vodě, bílé barvy, vodou ředitelný. Aplikace probíhá postřikem. Používá se k ochraně lesních dřevin proti okusu spárkatou zvěří mimo mufloní zvěř. Je možné ho použít i na právě rašící letorosty. Aplikuje se buď neředěný na jednotlivé stromky, nebo se ředí pro plošný postřik podle ošetřované plodiny.
Trico Silva
(Kwizda Agro GmbH)
Repelent ve formulaci pasty, bílý až světle šedé barvy. Přípravek se neředí. Lze použít i proti ohryzu zajícem a králíkem a ve vinohradnictví.
Repelent ve formulaci pasta, oranžové barvy. Je typický i svým charakteristickým zápachem a lesklým povrchem.
Všechny výše uvedené přípravky lze použít jak v jehličnatých, tak i v listnatých výsadbách. Další podrobnosti lze najít na etiketách jednotlivých přípravků a v Registru přípravků na ochranu rostlin, kde jsou k nalezení i zmíněné etikety.
Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství v rámci smlouvy na zajištění Lesní ochranné služby.
Autor: doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.
VÚLHM, v. v. i. – Lesní ochranná služba
E-mail: zahradnik@vulhm.cz
